Svět by byl bez vynálezu mikročipu úplně jiný. Kdekdo by takový svět mohl nazvat „sto let za opicemi“. Počítače by existovaly, ale určitě ne takové, jaké známe dnes. Byly by to obrovské a drahé bedny plné kabelů, které by zvládaly jen zlomek úkolů oproti současným běžným notebookům. Nepoužívali bychom mobilní telefony a ani jiné běžné vybavení domácnosti. Současná společnost je na mikročipech doslova závislá.
Co je to mikročip
Na první pohled byste neřekli, co tahle malá věcička dokáže. Mikročip je malý elektrický obvod a všechny jeho součásti jsou umístěny na jeden čip. V současnosti jsou všechny čipy vyráběny z křemíku, ale první vyrobený mikročip v roce 1958 byl z germania. Germanium má podobné vlastnosti jako křemík. Autorem vynálezu byl Jack Kilby, který se snažil vyrobit součástku, u které by nebylo potřeba propojovat dráty. To se mu povedlo právě s germaniem. Kilby tak rapidně snížil náklady na průmyslovou výrobu a novými čipy nahradil dosud používané tranzistory. Dříve bylo potřeba letovat stovky spojů, aby byl vytvořen jeden tranzistorový obvod. Vynálezem mikročipu tato namáhavá práce odpadla a současné čipy jsou schopny pojmout do jediné součástky až dvě miliardy tranzistorů. Díky tomu je dnešní přenosná elektronika cenově dostupná a její ovládání je rychlé a jednoduché.
Budoucnost
V současné době se uvažuje o nových polovodivých materiálech, které by nahradily křemík. Takové čipy budou spolehlivě tisknout elektroniku na 3D tiskárnách, bude je možno ohýbat jako papír a půjdou vkládat prakticky kamkoliv. Příkladem mohou být potravinové obaly nebo oblečení. Další fází vývoje elektroniky je přechod na mnohem výkonnější kvantové mikročipy. Na takovém typu součástek se pracuje od roku 2006 a dosavadní výsledky nás mílovými kroky ženou vpřed kvantovému věky, kdy se do jednoho čipu vtěsnají miliardy současných čipů.
